|
|
Možnosti a přínos pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte
HRACHOVCOVÁ, Hana
Práce se zabývá možnostmi a přínosem pastorační péče při perinatální ztrátě dítěte. Dané problematice předchází vymezení perinatální ztráty dítěte, informace o syndromu mrtvého plodu, seznámení s péčí o umírajícího novorozence na neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče a poukázání na prožitek smrti vlastního dítěte rodiči. Po stručném seznámení s oborem praktické teologie následuje charakteristika klinické pastorační péče a její možnosti pro uplatnění v praxi. Důraz je kladen na skutečnost, že klinická pastorační péče může být přínosem nejen pro nemocné a jejich blízké, ale i pro zdravotnický personál, který je v rámci své profese často konfrontován s bolestí a utrpením. Následuje stručná zmínka o třech teologálních ctnostech (lásce, naději a víře), které jsou pro výkon pastoračního pracovníka nezbytným předpokladem. Téma uzavírá kapitola dotýkající se eschatologické perspektivy, významu křtu a naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné.
|
|
|
Rozšířená péče porodní asistentky v poskytování masáží novorozencům na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. a kojencům v domácím prostředí.
VAČKÁŘOVÁ, Iva
Většina dnešních matek se snaží pečovat o své dítě s tím nejlepším vědomím a svědomím. Cesta stát se ?dokonalou matkou? často vede přes velké množství informací. A tak se zapomíná na přirozený a nejzákladnější projev komunikace se svým dítětem, a tím je dotek. Pomocí doteků může matka vycítit, co její dítě trápí, co potřebuje, jak se cítí a co prožívá. V dřívější době byla masáž dítěte běžnou mateřskou péčí, která se předávala z generace na generaci. Ženy ke svým dětem přistupovaly přirozeně a s nadhledem. Kam se poděla v dnešní době ta přirozenost a nadhled? Dalo by se říct mateřský instinkt? Cílem práce bylo ověřit, zda jsou pro matky získané informace o masáži dětí a kojenců přínosné. Zda dokážou využít získané poznatky již během hospitalizace i v domácím prostředí. Ověřovala jsem, zda očekávané přínosy masáží dětí byly naplněny. Dále jsem zjišťovala, zda edukace matek o masáži dětí a kojenců je během pobytu v porodnici dostačující pro správné provádění masáží matkou v domácím prostředí. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy a výzkumné otázky. První hypotéza: Pro matky jsou získané informace o masáži dětí a kojenců přínosem. Druhá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže fyziologického novorozence osobně na oddělení šestinedělí. Třetí hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce očekávaným přínosem masáží fyziologických novorozenců navození relaxace a pohody. Čtvrtá hypotéza: Matky mají zájem provádět masáže i v domácím prostředí. Pátá hypotéza: Z pohledu matek je nejvíce dosaženým přínosem masáže dítěte v domácím prostředí navození relaxace a pohody. Výzkumná otázka 1. Jakým způsobem provádějí matky masáže dětí v domácím prostředí? Výzkumná otázka 2: Jaký je reálný přínos masáží kojence z pohledu matek. V bakalářské práci byl zvolen kvantitativní výzkum kombinovaný s kvalitativním výzkumem. Při kvantitativním šetření během hospitalizace byla ke sběru dat použita anonymní anketa. Anketa byla rozdána matkám, které jsem v průběhu hospitalizace na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice, a.s. seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Navazující kvantitativní šetření probíhalo formou elektronické ankety. Elektronickou anketou jsem v průběhu 3-4 týdnů po propuštění do domácího prostředí oslovila stejné respondentky, které se zúčastnily předchozího šetření. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů a tabulek. U matek v domácím prostředí jsem ke sběru dat využila nestandardizovaný rozhovor. Výsledky byly zpracovány do jednotlivých rozhovorů a pozorovacích archů. Výzkumným souborem kvantitativního výzkumného šetření během hospitalizace byly matky na oddělení šestinedělí v Nemocnici Strakonice a.s., které jsem seznámila s metodou masáže dětí a kojenců a následně provedla masáž u jejich dítěte. Celkový počet anonymních anket byl 50, z toho se 5 anket nevrátilo. Celkový počet respondentek byl tedy 45, návratnost byla 90 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 45 respondentek (100 %). Od otázky č. 6 se skutečný počet zájemců o masáže zredukoval na 35 respondentek (100 %). Navazujícím výzkumným souborem v domácím prostředí byly stejné respondentky, které se účastnily prvního šetření. Z celkového počtu 50 respondentek, vyplnilo elektronickou anketu 39 respondentek, návratnost byla 78 %. Výzkumný soubor pro konečné zpracování byl 39 respondentů (100 %). Od otázky č. 1 se počet respondentek, které prováděly masáže kojenců v domácím prostředí, zredukoval na 32 respondentek (100 %). Pro kvalitativní výzkum byly vybrány 3 matky, které rodily v Nemocnici Strakonice, a.s. Stanovené cíle práce byly splněny. Hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny či nepotvrzeny výsledky výzkumného šetření. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření.
|
|
|
Péče o ženu v šstinedělí z pohledu teréní porodní asistentky
FIEDLEROVÁ, Jiřina
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velkou zátěží jako po stránce somatické, tak po stránce psychické. Bakalářská práce se zabývá problematikou celého šestinedělí, péčí o ženy po propuštění do domácího prostředí a úlohou porodní asistentky v terénu. Bylo stanoveno pět cílů, které měly zjistit, zda ženy po porodu budou potřebovat pomoc, kterou by jim mohly poskytnout terénní porodní asistentky a zda by měly o tuto pomoc zájem. Další cíle měly zjistit, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou pomoc porodní asistentky v péči o epiziotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a zda ženy mají informace, kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. Hypotézy předpokládaly, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou péči porodní asistentky v péči o episiotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. V metodice bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření s dotazníkovou technikou sběru dat. V dotazníku bylo použito 31 otázek. 24 bylo uzavřených a 7 polootevřených. První otázky byly identifikační, další se týkaly problematiky související se šestinedělím žen. Výzkumné šetření proběhlo v době od začátku listopadu 2008 do konce února 2009. V bakalářské práci byly cíle splněny a hypotézy potvrzeny. Podařilo se zjistit, že ženy v domácím prostředí odbornou pomoc porodních asistentek potřebují. V současné době je v regionu Jindřichův Hradec velmi málo terénních porodních asistentek, které provádí návštěvní službu v rodinách. Šestinedělky musí i s malými problémy, které nejsou schopny zvládnout, navštívit obvodního gynekologa nebo lékaře v nemocnici. Porodní asistentky se jistě v blízké budoucnosti budou více věnovat péči o ženy v terénu a tím se zlepší i celková péče o matky i děti v období šestinedělí.
|
host ::
RSS.